Tak tohle byla tradiční krásná letní MTBO klasika!!! V pátek se náš tým hned po příjezdu do Krušných hor rozdělil na 3 party. První partička pohodářů ošolichala mapu, nakreslila do ní různé vtipné přisprostlé obrázky a jiné nablblosti, zalepila jí nedbalým stylem alá "plastické ukrajinské panorama" a šla do hospody probrat nejnovější drby u pivka a panáčků. Druhá grupa při večeři hodnotila přejezdy na mapě od kontroly ke kontrole a pak šla docela střízlivá brzo spát. Třetí část SP KOLA (Přemet prkenná podlaha s Romáriem) zahltila své 2 noťase informacemi a už to jelo. Přesné postupy kontrolovali s normální i virtuální mapou, o názor poprosili asi 7 odborníků, nic nenechali náhodě a mapu pak znali v jednu ráno nazpaměť. To vše pečlivě zalaminovali a opatrně složili do aerodynamických ultralehkých otočných NASAmapníků. V sobotu ráno první parta zhltla rohlík a zapila ho silným kafem a chvíli přemáhala pocity na zvracení ... Dvojky to nějak nehrotili a po snídani nenápadně zmizeli na start ... Zato tým "malej a velkej" blbnul už od 7 ráno s ionťákama, kofeinovýma a jinýma tabletama, správnou sladkou sportovní výživou obohacenou o vitamíny a stopové prvky (je div že si jí nepodali pomocí stříkačky nitrožilně ...), rozmazávali po těle střídavě startovku s hřejivkou ... a samozřejmě si kluci sdělovali své nápady z bezesné noci a ještě je rychle zakreslovali do výherní mapy. Po brutus bloudění jsme nějak dojeli na start (hlavní silnici totiž dík závodu automobilových veteránů pořadatelé na poslední chvíli uzavřeli), kde Hynek naměřil pěkných letních 9 stupňů. Ovšem já, když jsem venku čůrala vedle jinovatkou vytuněného smrčku, typla bych si dle modrofialové prďky a ledovému rampouchu, že byla spíš ztěží nula :o) Ale zpátky k závodu: Všem se jelo náramně - vítr s deštěm střídal mlhu a pařák, kopce nahoru a dolů, všude bahno a borůvky, vzteklé lišky, tetřívci a paroháči, donkichotské větrné mlýny - krása. Příroda nádherná, což bychom v komínovém továrním Chomutovsku fakt nečekali. Doporučuji v zimě na běžky!!! Každopádně v cíli jsme v bahenním hnědém stejnokroji vypadali všichni zmordovaně, ale šťastně. Až na kluky Přemáka s Romáriem, kterým bohužel neuznali jednu 50ti bodovou kontrolu, protože si po ztrátě čipu vzali jen kontrolní lísteček a pak když čip úplnou náhodou zas našli, se tam už nevraceli ... pešek :o( A Fičajda s Pepou Fantíkem si netrpělivě hned po startu 2x zapíchali, ale i tak dojeli vč. zastávky na guláš se šesti zdaleka ne poslední :o) Večer jsme pojedli, popili, zaprasili útroby mastnýma brambůrkama, dvanáctistupňovým pivem, domácí meruňkovicí ... a šlo se zavčas na kutě. Po vychrupkání se do zelena následoval pochod zombíků po chatkách a sobotní elán byl v neděli ten tam. Nohy jsme vláčeli za sebou jak hadrový panáci a vydat se do zimy a deště se nechtělo nikomu z nás. Ovšem zmokli jsme jen asi 3x, brodili jednou a bloudili pořád a všude :o) Po sobotní jako smrad se tahnoucí šestihodinovce nám přišly 4 hodiny v neděli směšně kraťoučké a rychlé a najednou jsme seděli večer v hospodě u Jiřího na výbornym dlabanci (teda Míle přinesli místo vaječné omolety nevzhlednou prasečí šlichtu v korýtku, ona už si takhle zvyká na hnusné táborové jídlo ...) a hodnotili uplynulý víkend. Naše 2 žhavá želízka v ohni - favoriti Bc.Lama a Puk to letos kvůli prosraný sobotě nedali, ale stálice MD+ týmovou čest zachránili: Hynek s Efčou celkově druzí, Dana s Michalem čtvrtí a Milan VIPrahlo se Zuzkou Kordačovou pátí. V soutěži týmů jsme skončili na krásném 8.místě z více než 80ti týmů - paráda - gratulace všem urputům a urputkám!!! A závěr? Parádní víkend se spoustou zážitků, žádné zranění a bedna. Co víc si můžeme přát? Snad jen aby nám příští rok na milované "Poděbradce" nechcalo :o) PS: Vysvětlete prosím někdo pro příště Milu, že JO-JO není jen dětská primitivní dřevěná hračka s provázkem (KTEROU SI SEBOU OPRAVDU NAPROSTO ZBYTEČNE A S VÁŽNOU TVÁŘÍ DO KROSNY PŘIBALILA...), ale též roller používaný k připevnění čipu na řidítka, děkuji! :o) Sportu zdar a lemrám zmar. Mišu z ilegálního týmu Vypitý bandasky.

FOTOGALERIE