Tahle společná akce spkoláků je už nějakou dobu za námi a je nejvyšší čas se za ní trochu ohlédnout. Taková akce byla trochu má premiéra s SpKolem a zaroveň jsem neznal ani místo, kam jedeme. Šel jsem tak trochu do neznámého.

V pátek jsme stejně jako vetšina přijeli až za tmy a nezbyl tak čas na nic jiného, než zasednout na poradu u piva. Nikdo nic nepřehnal a ráno už jsem stáli všichni připraveni na výjížďku. Celé se to neslo v duchu takového předčasného ukončení cyklistické sezóny a jak Michal slíbil, tak taky zařídil, krásný počasí. 

Pár šlapání do pedálů a jsme na singltreku. Pro mě novinka a očekávání, jak to vlastně bude vypadat. Vyjíždím poslední, ať mám pod kontrolou, co se děje a zároveň nevlítnu někam, kam nechci. Kontrolovat zezadu má i tu výhodu, že pokud někdo spadne, tak vám to neuteče. To se mi stalo v prvních dvou kilometrech hned dvakrát a když jsem uviděl Pavlova tátu, Marka, jak má na zádech obtisknutý svůj plášť, začal jsem trošku znervózňovat, jak to budeme vypadat, až přijedeme domu. Nebudu vás napínat, pády nijak negradovali a vrátili jsme se celí a zdraví, krásných pár hodin na kole se sluncem  nad hlavou. 

Aby toho nebylo dost, po příjezdu už byla připravená kličkovačka za chatkami a každý se mohl na kole dovyblbnout a dorazit. Večer pokračovalo další schůzování stím, žš nejmenší měli na programu bojovku. V mém případě u schůze platilo, že čím víc si dám piv, tím hůře mi bude v neděli, ale zároveň “přespim” Šubiho “pochrapováníčko”. Nějak jsme se vyspali nooo:-). 

Ráno připraveni opět na kolo, tentokrát s rychlou skupinou mladých sjezďáků. Jeli hezky. Občas to měli jen tak tak, stejně jako já, ale všechno zvládli na jedničku, možná dvojku. V druhé půlce dne se už na všech podepsala únava a vklidu jsme po zabalení vyrazili domu. 

Pěknej víkend, víc takových, děkuju za to! Všichni byli supr, škoda, že jsem nemohl na kolo i se zbytkem, ale veřim, že si to užili všichni. Malá galerie je na facebookových stránkách SpKola. 

Míra