V sobotu 14.6.2014 se konal v Brandýse nad Labem Houštecký cyklomaraton.

Za prvé jsem byl vyhecován rodinou a za druhé Dan s Ondrou chtěli vidět taky tátu v akci a že to, co jim v rámci tréninků říkám, taky umím. Přihlásil jsem se cca. 4 hodiny před uzavřením registrací na 26 km trať. Obdržel jsem startovní číslo 816, což naznačilo, že to bude pěkně nadupaný závod.

Vysoké startovní číslo mě odkázalo až do třetí vlny, která se rozjela asi 3-4 minuty po výstřelu. Závod byl pěkný, ale měl několik úskalí.

1. Často se stávalo, že nebylo jak předjet, protože dva vedle sebe jedoucí závodníci nereagovali na oznámení zleva, zprava... a tím neumožňovali dalším a rychlejším závodníkům předjetí. Závodnická neznalost?
2. Úzké místo, kde se muselo zastavit a čekat ve frontě hezky za sebou. V tomto místě jsem začal proklínat mojí pozdní registraci a účast na masové akci.
3. Před jednou z posledních zatáček se jeden vlevo jedoucí závodník rozhodl, že prudce nadjede zatáčku doprava, kde jsem jel já. Řídítka mi napasoval pod žebra a nemohlo následovat nic jiného než pád a jízda po asfaltu – nakonec na mě ještě přistál. Protože moji pomoc odmítl, nasedl jsem za povzbuzování pořadatelů zpět na kolo a s pohnutými řidítky dojel 1 km do cíle.

I přes tuto nepříjemnost to byl po několika letech mého závodnického půstu krásný závod.
Skončil jsem na 17.místě.

Danda jel dětský závod (9 – 10 let) a doplatil na svojí závodnickou nezkušenost (nebo na špatného kouče, který ho na dva rozjezdy neupozornil). Závod byl vzhledem k velké účasti rozdělen na dva rozjezdy a rozhodoval nejlepší čas.

Dlouho se držel na druhém místě a v předposledním kole se dostal na první. Jist si svým náskokem v posledním kole zvolnil a do cíle jel na pohodu. Druhý rozjezd se jel v tempu od začátku až dokonce a tím pádem vítěz druhého rozjezdu dosáhnul o 8 vteřin lepší čas a Dandu odsunul na druhé místo. Za frajeřinky se platí.

Byl to krásný den a věřím, že mým krátkým reportem namlsám i ostatní staříky.

Tak příště
Pavel