Stoletá Tour de France je za námi, tak jsme mohli s Eri konečně vyrazit na kratší dovolenou. Naši přátelé dostali tip na prima penzion poblíž Dachsteinu, což vypadalo na slibné vysokohorské vyjížďky (k velké Eriččině radosti, samozřejmě).

Oblast "Solné komory" (českými bikery známá spíše pod originálním názvem Salzkammergut) je vskutku nádherná. Tady začínají opravdové Alpy. "Kopce" dosahují nejvyšších výšek v průrměru "jen" něco kolem 2500 m.n.m., ten nejvyšší - Hoher Dachstein - měří metrů 2998. Na něj jsme tedy nevyjeli, leda bychom snad chtěli na zádech hodiny a hodiny vláčet ty naše karbonový oře po skalách a po ledovci 

Naprosto jsme se spokojili s výlety k jezerům, kterých je v okolí nespočet a jejichž voda je tak průzračná, že by se v ní našincův odraz snad dal i krájet. Patříte-li do klubu otužilců, můžete se v nich i koupat. Na první pohled to možná vypadá, že jsme nedělali nic jiného, než se váleli někde u břehu a házeli žabky, realita je však taková, že výlet k některým jezerům je na celý den, neb je třeba se docela dlouho pěšky škrábat stezkami pro kamzíky (stylově označenými rakouskou vlajkou). Ty výhledy však stojí za to. Kdo nevěří, ať si tam vyleze sám 

Ale protože jsme v první řadě cyklisti, nemohli jsme pohrdnout nabídce k luxusnímu svezení po luxusních rakouských silnicích, kde i ta nejbočnější odbočka ze všech odboček je pokryta stejně kvalitním povrchem jako silnice I. třídy. Pro českého cyklistu kulturní šok. 

Na doporučení kluků z týmu jsme se vydali zdolat Sölkpass, což je horsko-silniční přehup v 1790 metrech. Stoupá se k němu z údolí 26 km, nejdřív pozvolně, posledních pár kilometrů je vyšperkováno několika serpentinami, kde průměrný sklon dosahuje 12% a někde í více  K tomu vám sem tam přejde přes cestu kráva. Prostě úplně jako na Tour.

Úspěšný výlet do hlubin Štýrska jsme poslední den završili 10 km výjezdem na "jednu z nejkrásnějších náhorních plošin" Tauplitzalm, což je cca v 1670 m.n.m. Výhled na protilehlý masiv Dachsteinu a horu Grimming jak z časáku.